Kontroverzní vitamín D3 - sezónní hormon

Hormon D – veledůležitá látka pro zdravé kosti, zuby, klouby, zdravé svaly, správný vývoj mozku, srdce, vnitřních orgánů, ale i imunitního systému a jeho optimální hladina je prevencí onemocnění a faktorem dlouhověkého zdraví. ALE!

"Suplemenentace jednoho, okrádá tělo o jiný či snižuje absorbci druhého"

Na zamyšlení chci napsat, jestli si myslíte, že naši předkové potřebovali jakoukoliv suplementaci aby byli zdraví? Naopak věděli, že je důležité pobývat většinu času venku – na Slunci i pod mrakem a pokud žili v krajině, kde má slunce nižší aktivitu v zimě, bylo třeba se zaměřit na stravu, která vitamín D a vitamíny rozpustné v tucích dodá tělu (avšak minimálně). Nicméně roli zde hraje i genetika – adaptace v podobě různé barvy pleti (bílá kůže potřebuje menší expozici slunci pro syntézu vitamínu D3) a dále ukládání mikroživin do zásob, ze kterých lze krásně vitamín D3 a další vitamíny čerpat. Proto je důležitý vždy kontext a zaměření se na správný životní styl, sezónnost stravy v zemi, kde žijete – každá surovina, ať už živočišná nebo rostlinná, má různé spektrum mikroživin a tělo si vezme, co potřebuje. Prostřednictvím stravy si však lidské tělo vezme vitamínu D jen malé množství, je to taky důvod k tomu nepřijímat jeho velké množství z jídla ani suplementace!

Suplementací naopak nutíme tělo k jedné jediné cestě, a hlavně není ani možné stanovit individuálně, kolik čeho potřebujeme. Suplementační průmysl je zas a znovu dalším byznysem vedoucí k nezdravosti naší společnosti (trh s vitamínem D, omega 3 a dalšími suplementy, vydělává sakra velké penízky – zas a znovu na základě manipulace a strašení lidí křivicí, zhoršením stavu kostí, zubů atd.!). Je stanoven na základě uměle vzniklých referenčních hodnot, které nemají vypovídající hodnotu a jsou absolutně nepoužitelné. Vše závisí i na zeměpisné poloze, aktuálním klimatu (počasí), věku člověka, barvě kůže, délce pobytu venku a na slunci, jak se vystavujeme slunci, stravě a genetické výbavě atd.

Navíc se prostřednictvím propagátorů suplementace vitamínu D referenční hodnota neustále zvyšuje – proč asi… aby každý měl jeho "nedostatek" (ještě k tomu nic nevypovídající formy) a koupil si krabičku s pilulkami. Člověk, který za tím vším stojí je Michael Hollick, který na toto téma vytváří nejen studie, ale i referenční hodnoty. Jeho tlak na zvýšení hladin testovaného vitamínu D je vskutku výhodná taktika – ale jak pro koho…

Máme v zimě fakt jeho nedostatek nebo je to mýtus?

Všude se dočtete, že v naší končině vitamín D ze Slunce v zimě získat nejde, a to z důvodu úhlu, ve kterém se nachází Slunce (Lambert Beerův zákon). Tato teorie však vůbec neřeší čerpání vitamínu D ze zásob v těle, neřeší absorbci vitamínu D a neřeší ani individuální potřebu – adaptaci na podmínky v zimě v podobě světlé barvy pleti. Pokud namítnete, že pod UV index 3 již tělo nepřijímá vitamín D, zase je to mýtus, protože přijímá jeho malé množství, nikoliv nic. A i to malé procento se počítá, proto je důležité být přes den i v zimě venku, i když slunce nesvítí. Hlavní pilíř jsou ale oné ZÁSOBY!!!

Mikroživinální zásoby – konkrétně vitamínu D v tuku znamenají, že tělo dokáže tento vitamín čerpat týdny, měsíce, ale i roky dle toho, jak a kolik jich bylo uloženo. Tohle se ale nikde moc neučí, leč je v tom velká hloubka, souvislosti a pochopení základních biochemických procesů v těle. Takto naši předkové totiž dokázali přežívat zimu bez suplementace… Příroda – respektive tělo není blbé!

Navíc to není jen vitamín D3, ale je to celý metabolismus hormonu D (jeho forem je mnoho, viz níže).

Úplný základ a význam

Vitamín D je prohormon, který si tělo vytváří prostřednictvím přirozených stimulů (UVB záření ze slunce = 90% zdroj) samo dle své potřeby. V naší zeměpisné šířce je tento zdroj nejúčinnější při pozdním jaru a v létě – mezi 11-15 hodinou. Světlá pokožka (skrz melanin v kůži) potřebuje zpravidla slunečního záření méně, aby se vytvářelo dostatečné množství vitamínu D.

Metabolismus hormonu D

Historicky jsme nikdy nepřijímali ze stravy vitamínu D3 hodně, protože 90% pocházelo vždy ze Slunce.

V kůži je přítomen 7-dehydrocholesterol (provitamín D3 – 7-DHC), který je pomocí UVB záření konvertován na 7-dehydrocholekalciferol (provitamín D3) a dále syntetizován na vlastní vitamín D3. Účinnost průniku světla je kontrolována kožním pigmentem (melaninem). Cca 60% se ukládá do tukové tkáně, což je fyziologicky velmi významná zásobárna vitamínu D. Tvorba vitamínu D má samoregulační prvky, takže se jím nejde ze Slunce předávkovat (nedojde k intoxikaci vitamínem D).

Pomocí enzymu 25-hydroxylázy se pak následně dle potřeb těla konvertuje (zejména v játrech) na 25-(OH)D3 kalcitriol = počáteční fáze pro aktivaci vitamínu D. Vitamín D2 má podobný proces, kdy hlavním enzymem je parathormon (PTH), jehož významnými inhibitory jsou kalcium, fosfát a 1,25(OH)D3 (aktivní forma). Další silný inhibitor je enzym 1 alfa-hydroxyláza, která potlačuje transaktivaci parathormonem. Ta je aktivována stimulací receptorů v ledvinových kanálcích. Je tu však mono dalších receptorů a proces je značně složitý. Aktivní metabolit vitamínu D je produktem ledvin, ale i lymfatických tkání, kůže, placenty, ale i v patologických tkání. Pro aktivaci tohoto enzymu je významný ještě glykoprotein megalin, který se nachází na povrchu epiteliárních buněk včetně proximálního tubulu. Meganin spolu s ionty kalcia pomáhá vychytávat retinol a steroidní hormony včetně 25(OH)D3.

Významným mechanismem metabolismu vitamínu D je aktivace enzymu 24-hydroxylázy 1,25(OH)vitamínem D3, kdy tento enzym zvyšuje produkci 24,25(OH)D, který je společně s 25,26(OH)D neaktivní (degenerativní) produkt hydroxylačního procesu.

Metabolismus hormonu D je poměrně pomalý, je to ale i velmi komplexní děj s přidruženými procesy a vedlejšími mechanismy.

Vitamín D a jeho metabolity jsou lipofilní látky, které se ze stravy vstřebávají v tenkém střevě a nutný k tomu je i cholesterol a další v tucích rozpustné steroly. Pro absorbci jsou důležité žlučové kyseliny, s nimiž hormon D tvoří komplexy. Strava chudá na tuky nebo při špatném vstřebávání způsobuje zpomalení vstřebávání vitamínu D.

Krevní testy a hladiny vitamínu D

Jak jsem již zmínila, optimální "norma" je u každého z nás individuální a v čase se dokonce mění, proto "norma" nastavená "vyššími povolanými" (která vzniká v laboratořích a studiích) začíná mít velké rozpětí z historie vs dnes. Diagnostika v podobě testů, přístrojů slouží hlavně ke zjišťování patologických stavů, které ale nemusí být vůbec rozpoznány nebo jsou často interpretovány špatně, neřeší se příčina, ale k léčbě se používá "rychlých řešení". Vysoká čísla ale naopak ještě nemusí znamenat verdikt, který z toho často lékaři vyvozují, protože zase a znovu je třeba uvažovat v kontextu – onen negativní projev je v 99% případech problém vzniklý již na buněčné úrovni a je to projev vzniklý špatným životním stylem (vlastním nebo předchozích generací) či vnějšími faktory. Je důležité jít do hloubky podstaty, nikoliv brouzdat po povrchu norem, hodnot nebo limitů daných systémem.

Pokud máte nějaký problém, tak o něm 100% víte a jsem si tím taky jistá, protože tělo Vám to říká už dlouho prostřednictvím "normálních" problémů. V podstatě žádné testování nepotřebujete. Stačí se řídit opravdovou prevencí.

Až 99% krevních testů, které současné zdravotnictví provádí, se zabývá měřením tzv. zásobní formy vitamínu D (25OH)D) – 25(OH)D2 = rostlinný ergocalciferol nebo 25(OH)D3 = živočišný prohormon cholecalciferol.

Vitamín D3 je neaktivní forma, která se prostřednictvím kůže vytváří pomocí UVB z 7-DHC (7-dehydrocholesterolu).

Při krevních testech se testuje přítomnost molekuly zásobního D (25(OH)D) v krvi, ale test vůbec nezohledňuje jeho reálné zásoby v těle a vnitřních orgánech = skutečné zásoby vitamínu D v těle.

Další důležitý fakt je, že zásobní forma vitamínu D (25(OH)D se nejprve tvoří v játrech a až poté se uvolňuje do krve. Takže to, že přijmeme suplement s vitamínem D2/D3 není zárukou ničeho. Jen tělo totiž rozhoduje o tom, jestli jej využije či nikoliv – jestli jej uloží do jater nebo tukové tkáně.

A co aktivní forma vitamínu D?

O té se mluví jen málo. Má název kalcitriol (1,25 dihydroxycholecalciferol = 1,25(OH)D) a je to molekula, která je biologicky aktivní. Lepší vysvětlení ale je, že je to sekosteroidní hormon, který je nejsilnějším a přirozeným steroidem v našem těle. Hormony jsou ale daleko složitější problematikou, než se zdá a jejich nerovnováha narušuje zdraví. Je klíčová pro správnou funkci našeho imunitního systému, kdy se z této aktivní formy vytváří VDREs, které aktivují T-lymfocyty, makrofágy, antimikrobiální peptidy. Aktivní forma vitamínu D reguluje homeostázu vápníku v těle.

Aktivní molekula se vytváří pomocí hydroxylázy, která nastává v játrech nebo ledvinách, placentě a dalších orgánech.

Hladina aktivní formy (1,25(OH)D) se však skoro netestuje a mnoho lidí ani neví, že vůbec existuje. Normální hladinu aktivní formy však ani není možné správně určit a rozpoznání je velmi složité. No jo, jenže například u autoimunitních onemocnění nebo třeba osteoporózy (pokud se podaří změřit hladina aktivní formy) jsou stanovené referenční hodnoty zvýšené (Meg Mangin). Existuje tedy jeho nedostatek? Žádná studie nic takového u zdravé populace nedokazuje (nastává u různých defektů jako je hypoparatyreóza, chronické onemocnění ledvin, chronické poškození jater – zde je třeba skutečně suplementovat 1,25(OH)D, jelikož nedochází ke správné hydroxyláze)!

Vitamín D, který vzniká v kůži, je uvolněn do krve a vázán na protein (DBP). DPD je stejně jako albumin a další bílkoviny krevní plazmy tvořen v játrech, ale jeho koncentrace se zvyšuje třeba při těhotenství a je syntetizován v placentě.

Vigantol a vitamín D3 pro děti aneb když pediatři hrozí křivicí

Nikdo Vám nepoví, že suplementace opěvovaného vitamínu D3 vede ke zdravotním problémům a zhoršením zdraví – v podstatě totiž suplementujete hormon a ještě k tomu jen jedinou formu.

Vigantol v sójovém oleji = bolest bříška u miminek, destruktivní vliv na zdraví, který je znásoben PUFA olejem (sójovým)! Stojí to za tu směšnou cenu? Není ale lepší ani jiná varianta vitamínu D3 (třeba ta opěvovaná v MCT nebo olivovém oleji). Obojí má stejný vliv, vše je zmíněno v celém článku a kontextu.

Rakovina kůže ze Slunce?

"Slunce je náš kámoš, ale i žrádlo, nikoliv nepřítel." Rakovina kůže vzniká prostřednictvím úplně jiných faktorů, než je samotné Slunce. Je to právě konzumace PUFA olejů (omega 3 a 6, rostlinné oleje, kosmetika s těmito oleji, potraviny s těmito oleji, produkty velkochovu), prozánětlivé, estrogenní a antinutrientní suroviny atd., dále spf opalovací krémy, kosmetika s hormonálními disruptory a PUFA oleji, vystavování se modré složce světla (obrazovky), elektrosmog, špatný životní styl. Je to ale i nedostatek mikroživin ze stravy, nedostatek pastvených živočišných surovin a nedostatek pobytu venku.

Na melanomy (spojeny s údajným nedostatkem vitamínu D) je například doporučované natírat se opalovacími krémy, které prostřednictvím syntetického UV faktoru blokují tvorbu vitamínu D! ale taky obsahují hormonální disruptory (xenoestrogeny), toxické a karcinogenní látky, PUFA oleje, kam spadají i ty přírodní opalováky. Tyto poznatky ale zdravotnická dermatologie vůbec nezohledňuje.

Rakovina kůže je tedy již důsledkem nezdravého životního stylu.

Důvody nesuplementovat

• Narušení a potlačení imunity (imunitní reakce) – forma 25-hydroxycholekalciferol D3 v suplementaci může deaktivovat aktivní formu 1,25 dihydrocycholekalciferol D3, čímž imunitu potlačujeme a nedokážeme efektivně bojovat s nemocí.
• Nerovnováha – hormon D ovlivňuje expresi tisíce genů a tím ovlivňuje mnoho procesů v těle, suplementací ale nutíme tělo do jedné jediné cesty, kterou má jít, čímž prohlubujeme stav nerovnováhy (nadbytky a deficity). Živiny a látky v těle jsou provázané a příroda nikdy neposkytuje izolované a umělé formy. Vždy poskytuje komplex – kofaktory, spektra, enzymy, vstřebatelnost atd.
• Kalcifikace tkání – pokud suplemetujeme vit D3 (ještě za nedostatku přírodní formy magnezia), k tomu antinutrienty ze stravy, příliš svaloviny (fosfor), nedostatek vitamínu K2 MK4, A, mědi atd., k tomu přičtu ještě oxidativní stres, léky, negativní faktory zdraví, tak dochází k usazování vápníku v měkkých tkáních, což pak blokuje i vstřebávání vitamínu K2, odvápňuje kosti, zuby, klouby a vede k infarktům. (mmj. Farmaka na ředění krve (Warfarin) mají vedlejší účinky právě kalcifikaci měkkých tkání, jsou to ale i statiny a další).
• Konzumace balastu společně s doplňkem – protispékavé látky, barviva,pojiva, gumaguar, glyceryn, škroby, plnidla, uhličitany atd.) – přírodní a raw složení ale nic neřeší.

Strava dle vitamínu D?

Nehmotná strava z 90% pomocí Slunce zajišťuje ten nejlepší a nejpřirozenější zdroj vitamínu D (UVB záření) + 10% suroviny = grassfed tučné mléčné výrobky a syrové mléko (kravské, kozáí, ovčí a jiné), grassfed vejce (žloutky syrové), grassfed živočišné tuky a bílkoviny (všechny části zvířete). K využití D2 z rostlinných surovin je třeba ale jak sluneční záření, tak i CHOLESTEROL (o něm v dalším článku).

Nutná je ale eliminace všeho, co narušuje zdraví a jeho vstřebávání – PUFA oleje, opalovací krémy, antinutrienty, fytáty, proestrogenní činitele atd.

Člověk byl stvořen k životu venku, v přírodě a k pohybu, nikoliv k indoor sedavému životu za obrazovkami (které mimo jiné způsobují stárnutí kůže). Lehce hnědá kůže vypovídá o zdraví a správnému metabolismu hormonu D. V kontextu Slunce je to potom sezónní vitamín, který v našem klimatu přijímáme v optimální sezónní aktivitě Slunce a dále ukládáme do zásob, ze kterých jej čerpáme v zimě + část doplňujeme správnou přirozenou stravou. Nic víc, nic míň.

Slunce je také významným protistresovým pomocníkem a slouží i k produkci buněčné energie (ATP, kterou k dlouhověkosti potřebujeme. Slunce zajišťuje kvalitní spánek (správná tvorba melatoninu), plodnost, efektivní metabolismus = což vše souvisí s optimalizací cirkadiánního rytmu a biorytmech těla.